Nanočástice oxidu železitého nabízejí množství potenciálních aplikací, v nichž však záleží na jejich strukturních, velikostních a morfologických charakteristikách. Konkrétní aplikace často požaduje zajištění určité distribuce velikosti nanočástic. Termicky indukované syntézy nanočástic oxidu železitého v pevné fázi dovolují připravit tyto nanočástice v různé strukturní modifikaci a s různou velikostní distribucí. Tato je ovlivněna především strukturou a velikostí částic výchozího materiálu, teplotou a dobou syntézy. V kombinaci s jinými měřícími metodami (rtg difrakce, Mössbauerova spektroskopie, dynamický rozptyl světla) umožňuje AFM vyhodnocování distribucí syntetizovaných nanočástic oxidu železitého, sledování jejich změn v závislosti na podmínkách syntézy. Z principiálních omezení AFM jsou k sestavení distribuce velikosti částic využívány distribuce vertikálních dimenzí. Diskutována je shoda AFM analýzy s výsledky ostatních měření.