Vhodným prostředkem pro posouzení kvality zobrazování mikroskopu jsou různé testovací vzorky, např. mřížky. Pomocí nich je možno posoudit a zkalibrovat jak skener, tak posoudit kvalitu hrotů.
| Na obrázku vlevo je nelinearitou deformovaný obraz mřížky. Je to první snímek, který byl pořízen skenerem po dlouhé době nepoužívání. Během používání se vlastnosti skeneru ustálí a nelinearity se projeví jen v menší míře. Obrázek vpravo byl pořízen na stejné mřížce se stejným hrotem po několika hodinách provozu. | 
|
| Pokud je špatný hrot, projeví se to i na kvalitě obrazu mřížky. Na obrázku vlevo je mřížka změřená velmi špatným hrotem, který se už k měření nehodil. Protože jsou na povrchu mřížky vidět stejně orientované útvary, lze předpokládat, že hrot byl silně znečištěn, případně deformován, což zabránilo řádnému prokreslení otvorů v mřížce, jak je tomu na obrázku vpravo. Pokud srovnáme dva pravé obrázky, vidíme, že i s kvalitními hroty se může obraz lišit, zde záleželo na sklonu hlavy mikroskopu vzhledem k rovině mřížky. | 
|
 |
Na hrotu se v průběhu měření mohou uchytit nečistoty, které zhoršují jeho kvalitu, především koncový poloměr, ale mění také rezonanční frekvenci. Zachycená nečistota se během dalšího skenování může uvolnit a v obraze dojde k náhlému výškovému přechodu, který je rovnoběžný se směrem skenování. Uvolněním nečistot se vrátí parametry hrotu na původní hodnoty a obraz se zlepší. Na obrázku vlevo se nečistota uvolní v horní polovině a změní se stupeň prokleslení prohlubní – v horní části je hloubka asi 20 nm, ve spodní části asi 80 nm.